|
|
Potravinové alergie u předškolních dětí
Tomíšková, Markéta ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
1 Potravinové alergie u dětí jsou časté (postihují až 8 % dětí) a jejich prevalence v posledních dvou až třech dekádách roste. Základním opatřením k dlouhodobému managementu potravinové alergie je eliminační dieta, tedy vynechání příslušného alergenu ze stravy. Eliminační dieta může narušovat a ohrožovat zdravý růst a vývoj dítěte. Proto je důležité, aby eliminační diety se závažným dopadem do jídelníčku pacienta byly opřeny o lékařsky potvrzenou diagnózu potravinové alergie. Předškolní děti se přitom významnou měrou stravují mimo domov - 60 % jejich jídelníčku zajišťuje mateřská škola. Cílem práce je poskytnout rodičům dětí s domnělou či skutečnou potravinovou alergií praktická doporučení ohledně jejich výživy formou edukačního materiálu, a to s využitím nejnovějších teoretických poznatků, s důrazem na eliminaci potravin pouze na základě prokázané potravinové alergie a na pomoc rodičům v otázce stravování alergického dítěte v mateřské škole. Hlavní výstup práce tvoří edukační materiál v příloze č. 2 práce. Edukační materiál pomůže zvýšit u rodičů povědomí o potravinové alergii a potřebě jejího potvrzení diagnózou alergologa, zvláště v případech rizika závažných reakcí a vážných dopadů do stravy. Stejně tak by měl zvýšit povědomí o možnosti a vhodnosti nutričního poradenství v případě významných dopadů...
|
|
|
Prevalence potravinové intolerance a alergie u dospělé populace ČR
CHUDOBOVÁ TVRDÍKOVÁ, Marta
Cílem této diplomové práce je zmapování prevalence potravinové intolerance a potravinové alergie u dospělé populace. Teoretická část diplomové práce se zabývá základními pojmy v této problematice. Jako je potravinová intolerance, jednotlivé druhy potravinové intolerance, potravinová alergie, zkřížené potravinové alergie a také jednotlivé druhy alergenů. Další kapitola popisuje dospělost z aspektu vývojové psychologie a také z hlediska legislativního. Jako další jsou zde zahrnuty obecné zásady při potravinové intoleranci či potravinové alergii. V praktické části byla zjišťována prevalence potravinové intolerance či alergie u dospělé populace. Tyto údaje byly získány pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník obsahoval 13 otázek. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 84 respondentů. Z výsledků je patrné, že potravinová intolerance či alergie se vyskytuje převážně u žen (72,6 %). Především u populace ve věku od 18-28 let. Nejvíce zastoupená je potravinová alergie. Dle výsledků patří mezi časté alergeny mléko, skořápkové plody a obiloviny. Nejčastěji se objevuje intolerance lepku.
|
|
|
Alpha-gal - dvě strany jedné mince
ŠABATKOVÁ, Klára
Klíšťata jsou zajímavými ektoparazity pro svou schopnost ovlivňovat hostitelovo obranné reakce. Tato schopnost klíštěcích slin je často zneužívána patogeny, kteří tak zvyšují svůj přenos. Mnoho výzkumů se proto zaměřuje na identifikaci molekul slin klíšťat a jejich možné medicínské využití. Tato práce se zaměřuje na přirozeně vysoké hladiny anti-Gal protilátek v lidském séru a jejich interakci s alpha-gal epitopy exprimovanými na povrchu patogenů a savčích buněk. Tento epitop byl také nalezen v klíštěcích slinách a v některých lécích.
|
|
|
Vyšetření polymorfismu genu STAT6 metodou PCR-RFLP
VADLEJCHOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá problematikou alergií, především těch potravinových, které mají negativní dopad na celkovou kvalitu života a jejichž prevalence se ve vyspělých zemích neustále zvyšuje. Reakce na některé potravinové alergeny mohou dokonce ohrožovat život postižených osob. Mezi takové alergeny patří např. ořechy a arašídy. Na vznik alergií mají vliv nejen faktory vnějšího prostředí, ale také individuální genetická výbava konkrétního jedince. Klíčovým regulátorem alergických onemocnění je lidský gen STAT6, který se nachází na 12. chromozomu. V tomto genu již bylo identifikováno mnoho polymorfismů, jedním z nich je SNP G/A na pozici 2964 nacházející se v 3´-netranslatované oblasti (rs324015). Pro vyšetření tohoto polymorfismu byly odebrány vzorky DNA od celkem 25 osob z České republiky, z nichž 16 trpělo alergií na ořechy nebo arašídy. Z těchto vzorků byla provedena izolace DNA a následně PCR-RFLP. Poté byla provedena elektroforéza a byly zjištěny jednotlivé genotypy. Z některých izolátů bylo provedeno také sekvenování, které potvrdilo výsledky získané použitím PCR-RFLP. Genotyp A/A byl zjištěn u 4 %, A/G u 56 % a G/G u 40 % vyšetřených osob, frekvence alel tedy byla 0,32 pro A a 0,68 pro G. Frekvence alely G byla vyšší u osob, u nichž se alergie na ořechy a arašídy nevyskytovala.
|
|
|
Potravinové alergie v kojeneckém a batolecím věku
Stárková, Klára ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o potravinových alergiích v kojeneckém a batolecím věku. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky týkající se prevalence, která neustále narůstá, a potravinová alergie se tak stává jednou z civilizační chorob 21. století. Dále se práce věnuje základům patofyziologie, kde je vysvětlen rozdíl mezi IgE a non-IgE reakcí. Následně jsou popsány diagnostické metody, projevy a léčebné postupy. Další kapitoly jsou věnované nejčastějším potravinovým alergenům v kojeneckém a batolecím věku, prognóze, rizikovým faktorům a prevenci. Cílem práce bylo zjistit, jaké informace mají rodiče ohledně problematiky potravinových alergií, odkud informace nejčastěji čerpají a jaký je výskyt potravinových alergií u dětí. K zjištění sloužilo dotazníkové šetření, ze kterého vyplynulo, že rodiče nemají dostatečně relevantní informace o potravinových alergiích, nejlépe jsou informováni v oblasti doporučené délky výlučného kojení a vhodné doby zavádění příkrmů. Hlavním zdrojem informací je pro rodiče internet, méně pak dětský praktický lékař. Dále bylo zjištěno, že kvalita informací rodičů ve zkoumaném souboru nebyla statisticky významně ovlivněna úrovní dosaženého vzdělání ani výskytem alergií v rodině. Podíl dětí s potravinovou alergií byl ve zkoumaném vzorku poměrně vysoký. Klíčová...
|
|
|
Příjem vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka
BÍLKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práci se zaměřuje na příjem vápníku ze stravy u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. Jako první cíl jsem zvolila, informovat rodiče o možném nedostatečném příjmu vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. Druhým cílem je, zjistit obsah vápníku ve stravě dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. V teoretické části se věnuji krátce charakteristice potravinové alergie obecně, dále pak již přímo alergii na bílkovinu kravského mléka, typy reakcí, projevy, diagnostikou a terapií. Jelikož je tématem této práce příjem vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, další část věnuji vápníku, jeho významu pro lidské tělo, vstřebávání, využitelnosti a také zdrojům. Nakonec uvádím specifika výživy u dětí s touto alergií, například různé označení složek obsahujících mléčnou bílkovinu na obalech potravin či ve složení pokrmů, a také možnosti náhrad mléka a mléčných výrobků z hlediska konzistence a chuti. V praktické části spolupracuji s maminkami dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, které mi poskytly týdenní jídelníček jejich dětí, z nichž jsem stanovila příjem vápníku za každý den a také průměrný týdenní příjem vápníku na den. Tyto maminky jsem též informovala o možném nedostatku vápníku ve stravě jejich dětí. Příjem vápníku blížící se doporučenému dennímu příjmu pro skupinu dětí ve věku 1-3 roky se objevil pouze v jednom případě. Ve čtyřech případech byl příjem vápníku dokonce nižší než 50 % doporučeného denního příjmu pro tuto skupinu dětí.
|
|
|
Problematika kojení a vývoje imunitního systému u člověka
SPĚVÁKOVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení kojení a načasování zavedení příkrmů do stravy kojence jako účinné prevence potravinové alergie. Práce zahrnuje vývoj imunitního systému dítěte a faktory, které se na jeho vývoji podílí. Následující část se věnuje kojení, popisuje složení mléka a jeho imunologický význam. Dále je přiblížena patofyziologie potravinové alergie a potravinové intolerance.
|
|
|
Prevalence potravinové intolerance a alergie u dospělé populace
CINEROVÁ, Leona
Bakalářská práce zabývající se problematikou potravinových alergií a intolerancí u dospělé populace je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce věnuje termínu potravinová alergie a intolerance jako celku, vysvětluje jejich význam, popisuje jejich druhy, projevy, možnosti diagnostiky a jejich léčbu. Praktická část pomocí dotazníkového šetření mapuje stav potravinových alergií a intolerancí u dospělé populace, zjišťuje jejich znalost ze strany respondentů, nejčastější alergenní potraviny a jejich dopad na postižené jedince a v neposlední řadě postoj rodin ke stravování s ohledem na alergenní potraviny. Na vzorku 273 respondentů byla zjištěna znalost této problematiky, která je spíše podprůměrná a může být příčinou toho, že zejména potravinová intolerance postihuje širokou veřejnost, avšak téměř nikdo z postižených nebere tento problém na lehkou váhu a spolu s rodinou se k němu staví zodpovědně.
|
|
|
Dietní opatření u dětí s nesnášenlivostí kravského mléka
SOLDÁTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá dietním opatřením u dětí s nesnášenlivostí kravského mléka. Toto téma je stále aktuální, neboť dětí trpících ABKM nebo laktózovou intolerancí stále přibývá a dietní opatření je základní léčbou těchto onemocnění. Správná výživa je velice důležitá pro optimální vývoj dětského organismu. Hlavním cílem práce bylo seznámit se s dietním opatřením vhodným pro děti trpící daným onemocněním. Dále také seznámit se s příznaky, diagnostikou a průběhem těchto onemocnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána správná výživa dětí v novorozeneckém, kojeneckém i batolecím věku. Dále je zde uvedeno, jaké jsou výhody kojení, jak pro dítě, tak pro matku a jaké mohou nastat komplikace znemožňující kojení. Pak je také detailněji popsáno složení mateřského mléka, kravského mléka a rozdělení umělých mlék. U umělých mlék je uvedena i jejich dostupnost na českém trhu. Dále jsou také obecně popsány nežádoucí reakce na potraviny a z těchto reakcí se dále zaměřuji na potravinovou alergii a intoleranci. Z potravinových alergií je popsaná ABKM a z potravinových intolerancí pak intolerance laktózová. Pro zpracování praktické části práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Ten byl proveden formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s matkami dětí trpících zkoumaným onemocněním. Pro tyto rozhovory byly stanoveny dva okruhy otázek. Jeden okruh pro matky dětí s ABKM a druhý pro matky dětí s laktózovou intolerancí. Výzkumný soubor tvořilo 5 dětí od narození do 5 let věku z Jihočeského kraje a rozhovory byly vedeny s jejich matkami. Tyto rozhovory probíhaly anonymně a matky dětí byly označeny jako respondentky č. 1 5. R1, R2 a R3 byly matky dětí s ABKM a R4, R5 byly matky dětí s laktózovou intolerancí. K získání respondentek pro výzkum byla použita metoda "sněhové koule". Na základě cíle práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka se zabývala tím, jak jsou matky obeznámeny s dietním opatřením jejich dětí a s onemocněním samotným. Z výzkumu vyplynulo, že maminky dětí s ABKM jsou s onemocněním i s dietním opatřením svých dětí lépe obeznámeny než maminky dětí s laktózovou intolerancí. Také bylo z výzkumu zjištěno, že téměř všechny maminky nejsou spokojeny s přístupem lékařů ke zdravotním problémům jejich dětí. Několik z nich dokonce změnilo lékaře. Většinou si všechny hledaly detailní informace o onemocnění i o dietním opatření na internetu, protože od lékaře pro ně nebyly informace dostatečné. Nakonec skoro všechny zjišťovaly, podáváním dané potraviny dítěti, zda se jeho zdravotní stav zhorší, jestli ji tedy mají ze stravy vynechat. Z rozhovorů také vyplynulo, že stručné základní informace od lékaře dostaly všechny respondentky. Druhou otázkou bylo, co dietní strava pro děti trpící daným onemocněním obsahuje. V rozhovorech všechny matky dětí s ABKM shodně uváděly, že ze stravy dětí vyloučily všechna savčí mléka i mléčné výrobky. Výlučně kojící maminka eliminovala tyto potraviny ze stravy svojí. Maminka, která kojila jen částečně, do stravy dítěte zavedla jako náhradu MM, z důvodu velké citlivosti dítěte na BKM, aminokyselinový preparát. Z výzkumu také vyplynulo, že všechny respondentky ze stravy vyřadily i další možné alergizující potraviny. Dvě respondentky také suplovaly ve stravě vápník v tabletách. Maminky dětí s laktózovou intolerancí shodně uváděly, že ze stravy dítěte vylučují veškeré potraviny i výrobky s obsahem laktózy a stále hledají jaké výrobky a potraviny mohou dítěti do stravy zařadit. Také shodně uvedly, že jelikož jejich dítě mělo zdravotní problémy i při výlučném kojení, musely přestat kojit a dítěti zavést jako mléčnou náhradu umělé nízkolaktózové mléko. Z výzkumného šetření také vyplynulo, že děti všech respondentek na zvoleném dietním opatření prospívají bez zdravotních problémů. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty v oboru Nutriční terapeut a také jako informační materiál pro maminky dětí trpících daným onemocněním.
|
|
|
Výživa u dětí s chronickým kožním onemocněním
Tomíšková, Markéta ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Matoulek, Martin (oponent)
1 Děti a chronicky nemocní jsou dvě skupiny osob se specifickými nároky na skladbu stravy. Proto v případě, kdy pacient spadá do obou těchto skupin zároveň, může být velmi obtížné stanovit pro něj vhodný výživový plán a stanovit doporučenou skladbu stravy. Cílem této práce je popsat specifika a požadavky na nutriční péči o chronicky nemocné děti s kožním onemocněním. Zejména se tato práce zaměřuje na výživu dětí s atopickým ekzémem. V praktické části práce bylo zkoumáno, jak jsou v praxi dodržována klíčová zjištění výzkumů a doporučení České pediatrické společnosti a jak je zajišťována edukace pacientů o dietě spojené s atopickým ekzémem. Závěry výzkumů a doporučení České pediatrické společnosti ohledně výlučného kojení minimálně do ukončeného 4. měsíce byly u zkoumaného vzorku ve většině (85 %) případů dodržovány. Doporučení ohledně zavádění příkrmů okolo 6 měsíců bylo u zkoumaného vzorku pacientů rovněž převážně dodržováno - později než v 6 měsících byly příkrmy zaváděny u 23 % pacientů. Doporučení ve vztahu k vylučování potravin pouze v případě prokázané alergie ve většině případů nebylo dodržováno. U 86 % pacientů bylo eliminováno 3-6 potravin. U 62 % pacientů přitom byly 3-4 potraviny vyloučeny bez vazby na prokázanou alergii a celkově bylo 86 % případů eliminovaných potravin z jídelníčku pacienta...
|
host ::
RSS.